První písemná zmínka o existenci osady, ležící v kopcovitém terénu 15km severně od Tišnova, pochází až z r. 1601. Náležela k panství lomnickému, které tehdy Karel ze Žerotína odprodal Oldřichovi z Kounic. Nejpravděpodobnější výkladem názvu obce je jeho odvození od vlastního jména “Kozár“ či “Kozář“, (tehdy kozák, pasák koz). Zdejší usedlíci se v minulosti živili zemědělstvím, mnozí pracovali v lese, nebo doma za tkalcovskými stavy. Právě pěstování lnu byla věnována nemalá pozornost, na jeho sušení byly v obci čtyři sušírny, tzv. pazderny. Poslední tkalcovský stav stál ještě v 50.letech minulého století v domě č.20, dnes je vystaven v Horáckém muzeu v Předklášteří u Tišnova.
V Kozárově nejsou evidovány významnější historické památky. Místní kaple sv. Anny, stojící v místech bývalé zvoničky, byla vybudována až v letech 1914 – 19. Na katastru obce nalezneme několik novodobých křížů, v lese v trati Kraví hora nenápadný pomníček z r.1809.
Starší obecní pečeť nebyla nalezena. Na mladším oválném kovovém razítku z 19.století vidíme v té době obvyklou kompozici obilného snopu, pluhu a dalšího zemědělského náčiní. Tvůrce návrhů rezignoval na převzetí některého z uvedených symbolů. Pečetě či razítka tohoto typu jsou totiž na našem venkově běžná a vypovídací hodnota pečetního obrazu je mizivá.
Ikonografický význam navrženého obecního znaku Kozárova je následující: Zelená barva štítu jednoznačně symbolizuje venkovský a zemědělský ráz relativně mladé (čtyřsetleté) obce (okolní pole, louky i lesy v katastru), ale všeobecně celou přírodu (stromy, rostliny atd.) i odpočinek, rekreaci a obnovu, neboť zelená je barvou vzniku (zrodu) a naděje.
Hlavní heraldická obecná figura lněného snopu (umocněná květem lnu uprostřed) vchází ze staré obecní pečeti s tradičním motivem snopu a zemědělského náčiní. Lnářství zde totiž bylo v minulosti velmi významné a rozšířené. Na rozdíl od často se vyskytujícího obilného snopu či klasů (v našich komunálních znacích), nebyl dosud žádné obci snop lnu udělen (Kozárov se stává prvním a jediným).
Vedlejší (průvodní) obecná figura (mariánské) lilie evokuje sv. Annu, patronku místní (výstavné) kaple a obecná figura kola z kolovratu opět připomíná nejenom zpracování lnu, ale i ostatní náčiní ze zmíněné obecní pečeti (kolo pluhu, trakaře, vozu apod.). Kolovrátkové kolo (oproti vozovému) též ještě nebylo žádné obci ve znaku uděleno (nepočítáme-li celý kolovrat).
Prapor kozárovské omladiny
Dne 22.10.1922 byl založen J. Urbánkem, tajemníkem Lidové strany v Tišnově, spolek ,,Sdružení venkovské katolické omladiny v Kozárově,, Přihlásilo se 12 členů a 10 členek. Předsedou byl zvolen Pavlíček Josef z č.p. 2. V roce 1932 pořídila tato omladina svůj prapor. Tento však nebyl nikde v obci uložen ani nebylo známo místo jeho uložení. Vše odstartovalo v roce 2004, kdy do obce přijel pan Jiří Bárta z Tišnova, jehož maminka pochází právě z Kozárova. Ten dovezl fotografii, kterou náhodně objevila jeho manželka. Na této fotografii je záběr z náměstí v Tišnově před současnou radnicí, kde probíhal sraz mládeže a kde byli právě zachyceni zástupci obce Kozárov (obec Kozárov spadala v té době právě pod obvod okresu Tišnov) s praporem omladiny. Na základě toho byl po mnoha hledáních objeven tento prapor na oratoři bedřichovského kostela.
Na jedné straně je vyobrazen portrét sv. Aloise, coby patrona mládeže, držícího kříž s korpusem Krista.Nad tímto portrétem je nápis ,,Katolická omladina ČSL,, a ve spodní části nápis s letopočty ,, 1922 Kozárov 1932,,.
Na straně druhé je vyobrazen sv. Cyril a Metoděj co by patroni Evropy, s nápisem ,,Dědictví otců zachovej nám Pane,,. Na žerdi jsou potom připevněny mosazné štítky s nápisy jednotlivých osob a spolků, pravděpodobně dárců (v dnešní terminologii sponzorů) tohoto praporu.
Zajímavé na celé události je to, že objevení tohoto praporu přišlo právě v roce, kdy naše republika vstupovala do Evropské unie a právě sv. Cyril a Metoděj, jak je již zmíněno, jsou mimo jiné i patroni Evropy.
